Jak přivést děti k cyklistice? Aneb výchova nového cyklistického pokolení

Cyklistika. Nádherný sport, který dětem umožňuje rozvíjet fyzičku, rovnováhu i motoriku. Proto nejen vášniví cyklisté, ale také rodiče kolem nepolíbení mají zájem o to, aby jejich dítko jezdilo na kole. Jak ale u malého caparta vzbudit zájem o zdravý pohyb na čerstvém vzduchu? Jednoduše – začněte co nejdříve, jděte příkladem a „netlačte na pilu“. Pojďme si společně projít pár tipů, jak na to.

 

1. Ukažte, že kolo je zábava

Dítě v raném věku nasává jako houba vše, co vidí a slyší. Naštěstí pro vás jste v tomto období jeho největším vzorem a hrdinou vy. První z tipů je proto jednoduchý pro všechny nadšené cyklomaniaky, náročnější pro nesportovní jedince. Prostě musíte jezdit, vaše dítě vás u toho musí vidět a v první řadě musí vnímat, že vás to neskutečně baví. Základem je jednoduše vzbudit u dítěte neutuchající zájem zkusit to!

 

 

2. Začněte včas

První krok jste zvládli. Dítko vás ve svém vozíku za kolo pravidelně provázelo na vyjížďkách, doma vás vidělo s blaženým výrazem ve tváři po náročném, desítky kilometrů dlouhém švihu, sáhlo si na obrovské „dospělácké“ kolo, které vám „pomáhalo“ připravit na sezonu a už se nemůže dočkat, až vás napodobí. Dobrou zprávou pro něj a snad i pro vás je, že cyklistika není ohraničená věkem. Čím dříve však s vedením k cyklistice začnete, tím lépe.

Teorie uvádí, že s prvními lekcemi cyklistiky můžete začít už 1-2 roky poté, co se váš potomek naučí chodit. Tato doba je odvozená od vývoje dětských nohou, které by v tomto období měly být už dostatečně zpevněné na to, aby zvládly odrážení na dětském odrážedle. 

 

   

 

Důležitý faktor hraje také mentální vývoj dítěte. V brzkém věku si ještě neuvědomuje všechna možná rizika spojená s jízdou na kole, a proto nemá takový strach, jako starší dítě. Sice tak na něj na musíte dávat větší pozor, na druhou stranu si vzpomeňte, kdy jste nejvíc chyb nasekali vy – většinou hraje hlavní roli strach a přílišná opatrnost. Jedná se tedy spíše o výhodu než nevýhodu.

Ideální dobou, kdy začít malého caparta seznamovat s dobrodružstvím na kole je proto věk okolo 3–4 let. Pokud jste tento věk už prošvihli, žádný strach. Jezdit se samozřejmě naučí i starší dítě, které navíc snáz pochopí techniku jízdy. Jen se nejspíše bude více bát, proto s ním bude výuka jízdy na kole ze začátku pravděpodobně náročnější.

 

 

3. Vyberte správné první kolo

První opravdové dilema přichází při výběru správného prostředku, pomocí kterého se bude dítě jízdu na kole učit. Možnosti jsou dvě – tříkolka, která rovnou navazuje na kolo s pomocnými kolečky, nebo odrážedlo. Ačkoliv je tříkolka bezpečnější, dovolujeme si upřednostnit odrážedlo, a to z jednoduchého důvodu:

Na tříkolce se dítko naučí šlapat a otáčet řídítky, nerozvine si však to nejdůležitější – smysl pro rovnováhu. Zde přichází na scénu dětské odrážedlo. Díky němu dokáží malé děti nabýt znalosti o řízení, zatáčení i rychlosti a získají zásadní schopnost udržení stability. Díky tomu budou moci z odrážedla plynule přejít na regulérní kolo. Chybět jim totiž bude pouze nejjednodušší schopnost – šlapat.

Výběr prvního kola, resp. jeho vzhledu a vlastností, je neméně důležitý. Posuďte sami – každý z nás si jej pamatuje. Nejen, jak vypadalo, ale také při jaké příležitosti jsme jej dostali a jaké mělo vlastnosti. Jednalo se o stíhací eso, které si chtěl každý půjčit, nebo těžkou „popelnici“, na které jste se nadřeli i na rovince? Proto věnujte pozornost nejen vzhledu, ale především věku, výšce a váze malého cyklisty ve vztahu k váze kola a jeho výbavě. Jak na to se dočtete v článku na našem blogu o výběru dětského kola.

 

     

 

4. Obrňte dítě i sebe

Jak jsme upozorňovali již nesčetněkrát. Bezpečnost především. Proto před první jízdou nezapomeňte vybavit malého cyklistu helmou a jeho kolo řádně opatřit světly a odrazkami. Chrániče kolen i loktů také nejsou na škodu. Nic však nepřehánějte a nestresujte – uvidí-li váš potomek vaši nervozitu a obavy, jak myslíte, že se bude ohledně jízdy na kole cítit?

K prvním jízdám vyberte místo bez dopravního ruchu, kde by byl nervózní jak malý biker, tak okolí a nejvíce vy. Nepoužívané parkoviště na kraji města, málo frekventované hřiště či slepá ulice za vaším domem se zdá být ideální.

Sebe připravte na běh po rovině i překážkách a bolest zad i rukou při přidržování dítěte v sedle.

 

 

5. Buďte shovívaví a „netlačte na pilu“

Při tréninku nového bikera šetrně balancujte mezi udílením rad a samovolným nabýváním zkušeností, především však nešetřete chválou – té není nikdy dost. Na druhou stranu se vyvarujte všem podrážděným či vyděšeným reakcím. Připravte se, že uvidíte řadu pádů, mnohdy vypadajících opravdu nebezpečně. Ač se to tak nemusí zdát, každá vaše reakce bude pečlivě zaznamenána a bude-li negativní, bude mít negativní vliv na vaši ratolest, a to nejen v cyklistice, ale ve všech oblastech života.

Buďte proto shovívaví, trpěliví a nenastavujte zbytečný dril. Spíše si spolu užijte skvělou zábavu – o té přece jízda na kole je. A nestane-li se z vašeho malého caparta vášnivý biker jako jste vy, přijměte to a nedělejte si žádné nároky. Jistě se najde jiná oblast, ve které na něj budete hrdí.